Kaple Nanebevzetí Panny Marie je jednolodní, s odstupňovaným trojboce uzavřeným presbytářem. Celá kaple je bohatě zdobena štukovou akantovou dekorací, která se těšila své oblibě právě v období baroka. Emanuel Poche ji ve své publikaci Umělecké památky Čech přirovnává ke štukové výzdobě v kostele sv. Václava v Letohradě na náměstí. Vybavení kaple je jednotné ve stylu baroka. Můžeme předpokládat, že oltáře jsou zde od opravy hrabětem Františkem z Bubna a Litic v roce 1691. Jsou pokryté akantovými listy (stejně jako štuková výzdoba na stropě). Hlavní oltář má uprostřed sošku Panny Marie s Ježíškem (kralická) pravděpodobně ze 40. let 15. století. Po návratu J. M. Parishe v roce 1990 byla tato soška uložena v Plzni. Byla vytvořena její kopie a originál měl být navrácen do zámecké kaple. Při celkovém pohledu na oltář vidíme obraz Nejsvětější Trojice – v jeho horní části holubici – symbolizující Ducha svatého. Pod ní obraz Boha Otce a socha Panny Marie držící v náručí syna. Po bocích oltáře jsou relikviáře (dle slov Zdislavy Králové). Na pravé straně presbytáře je pamětní deska s nápisem: ANNO ORATORII RENOVATIO ET CRYPTAE IST IVS RESTAVRATIO A FRANCISCO COMITE A BVBNA ET LITCZ PRO SE SVAQVE TOTA PROSAPIA FACTA EST. Tento text je psán jako kryptogram a ukazuje letopočet, ve kterém došlo k obnově kaple – 1691. Volně přeloženo: Léta 1691 obnovena oratoř a krypta, jejímž obnovitelem je podle práva František hrabě z Bubna a Litic, obnovena byla pro užití celé rodiny. Nad ní se nachází obraz Utrpení Pána Ježíše Krista (v Getsemanské zahradě potil krev, byl odsouzen, bičován, trním korunován, nesl těžký kříž a byl ukřižován) z konce 17. století. Na bočním oltáři na pravé straně je obraz sv. Jana Nepomuckého. V malém obrázku nahoře sv. Antonín. Nad sakristií je panská oratoř hned vedle barokní kazatelny, která je vyzdobena ve stejném stylu, jako jsou oltáře. Kruchta je vyzdobena vyobrazením sv. Cecílie. Po stranách kůru jsou umístěny plastiky sv. Cyrila (vlevo) a Metoděje. Pod kůrem je po levé straně obraz Korunování trním – restaurován v roce 1867 Josefem Umlaufem a po pravé straně Kristus padající pod křížem. Na levé straně presbytáře je umístěna mramorová pamětní deska na Jiřího Parishe, kterou tam nechala dát jeho žena Mary. Boční oltář po levé straně s obrazem sv. Kláry (dle tvrzení některých památkářů, kteří byli ve spojení s J. M. Parishem, by se mohlo jednat o sv. Rozálii), nad ním obrázek sv. Starosty – ochránkyně nešťastných manželství. Na oltáři jsou umístěny čtyři plastiky. Vlevo dole je to sv. Jan Křtitel, vpravo dole sv. Josef a nad nimi jsou s největší pravděpodobností mniši z františkánského řádu. Vedle na stěně je reliéfní dřevěný obraz s prvním majitelem panství z rodu Parishů Johnem a jeho ženou Kateřinou. Jejich podobu je možné si prohlédnout také na rodových obrazech v životní velikosti, které jsou vystaveny v muzeu. Autor není znám, můžeme se pouze domnívat, že by se mohlo jednat o práci řezbářů Rousů, neboť byli místní. Kříž, přes který je přehozena šedočerná stuha s nápisem je originální kříž z hrobu strýce J. M. Parishe Marmaduka prvorozeného syna Oscara, který padl v Bukovině během první světové války v roce 1915. Pohřben byl ve vesnici Dobrú noc, odkud byly jeho ostatky převezeny a uloženy na rodinném hřbitově. Panství potom převzal druhorozený syn Karel (Charles). Socha Madony s Ježíškem v náručí je oříškem na určení, neboť v Uměleckých památkách od Emanuela Pocheho je uvedeno, že je na severní straně lodi řezba Assumpty – Nanebevzaté, většinou zobrazovaná nesená anděly během svého Nanebevzetí. Zde ovšem máme plastiku Panny Marie, která šlape po draku/hadu, který symbolizuje ďábla (vyznačuje se tak Imaculata). Bývá ale zobrazována vznášející se s dvanácti hvězdami kolem hlavy. Tato by měla být Panna Marie Hostýnská. Na klenbě lodi jsou tři výjevy: nejblíže ke kruchtě je Panna Maria nad hrobem (symbol, že do hrobu nepatří), uprostřed je pak Nanebevzetí Panny Marie s anděly a Nejsvětější trojice s Pannou Marií a Duch svatý je nejblíže k oratoři. Okolo jsou obrazy čtyř evangelistů – (zády k oltáři od leva směrem ke kůru) Matouš, Jan, Lukáš a Marek. Uprostřed sv. Jan Nepomucký a sv. Václav. V rozích (zády k oltáři od leva směrem ke kůru) Hieronymus – Jeroným, ve vzdáleném Egidius – Jiljí, Filip a Ambrož. Na klenbě presbytáře jsou vyobrazeni čeští patroni: uprostřed sv. Jan, pod ním (směrem k hlavní lodi) sv. Ludmila, po levé straně sv. Zikmund, po pravé sv. Vít, v čele presbytáře zleva sv. Vojtěch, Norbert a Prokop. V předsálí je umístěn již zmiňovaný oltář sv. Aloise, který je opatřen rodovým znakem Oscara Parishe a jeho ženy Adhelaide Wiederspergové. Před vchodem do kaple je po pravé ruce mramorová busta George Parishe. Vedle je zatarasen bývalý vchod do kaple renesančním náhrobníkem z roku 1579, který byl původně za kostelem v Žamberku (lze předpokládat, že je to pozůstatek ze hřbitova nebo původního kostela – je to však pouze hypotéza).Z předsálí vede dřevěné schodiště na kruchtu.
Text k historii kaple Nanebevzetí Panny Marie sepsala v květnu 2014 Lucie Raliková.