Farní výlet rodin s dětmi

Směrem k Vochtánce

V neděli 23.6. jsme spolu s dalšími rodinami vyrazili na první farní výlet s dětmi vlakem do Potštejna a zpět. Cestu, která vlakem utekla rychle, si nejvíce samozřejmě užily malé děti, které zejména potěšil tunel za Liticemi. V Potštejně nás přivítalo velké teplo, i když cedule na nádraží nás upozorňovaly, že ze střechy padá sníh a tak jsme usoudili, že je třeba dostatečně zavodnit. Dospělí se tohoto úkolu zhostili při ochutnávce v místním pivovaru a ti mladší se rozhodli, že se navíc ochladí zmrzlinou. Poté naše cesta vedla přes zastávku na místním dětském hřišti podél řeky na Vochtánku. Tam jsme se opět osvěžili dobrým mokem a doplnili kalorie, které děti ihned zužitkovaly ke změně polohy balvanů, které prostě bylo nutné přemístit. Cestou zpět jsme neodolali okolo protékající řece – chlapi zda ještě nezapomněli, jak se hází žabky a poučili o tom děti, ty pak k tomu, aby pomocí „hrází“ upravily tok řeky a všichni prostě k osvěžení, protože voda byla příjemně studená. Po říční vzpruze jsme s opětovnou zastávkou na dětském hřišti a zahrádce pro dospělé pokračovali na vlakové nádraží. Vlak opět potěšil především děti, protože při cestě toho byla spousta k vidění a navíc, když vystrčíte hlavu, tak ten vítr ve vlasech … Po příjezdu do Žamberka jsme se rozcházeli s tím, že takto příjemně strávené společné odpoledne rozhodně nebylo v tomto létě poslední. Fotografie zde…
Jitka Moskvová

Psal se rok léta Páně 1889

Obřad žehnání

Psal se rok léta Páně 1889, kdy v obci Písečná vznikl Sbor dobrovolných hasičů. Letošní rok je tedy významným výročím 130 let, kdy v obci hasičstvo působí. Při této příležitosti proběhly v sobotu 15.června 2019 slavnosti spojenénavíc i se srazem rodáků po třiceti letech. V dopoledních hodinách se na farské louce sloužila mše, kterou sloužili kněz Wiesław Kalemba a biskup Mons. Josef Kajnek, který zavzpomínal na léta, kdy v Písečné před 42 lety sloužil jako farář. V závěru mše se žehnaly nové
prapory.
Sbor dobrovolných hasičů vlastní prapor z roku 1903 na kterém je z jedné strany vyobrazena malba Sv.Václava, který je vzorem v pomoci druhým a ve statečném a laskavém jednání (což jsou též hodnoty hasičů) a z druhé strany malba místního kostela Sv.Kateřiny Alexandrijské a nad ním drží stráž postava Sv.Floriána jakožto patrona hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů.

Mše Svatá

V letošním roce nechal sbor zhotovit vyšívanou repliku tohoto praporu, aby původnímu praporu odlehčili od známek opotřebení. Nový vyšívaný prapor a znak nechala zhotovit i obec Písečná. Hlavní figura znaku obce je zlatý srnec se stříbrnými parůžky a stříbrnými kopýtky na zeleném podkladu. Ta je odvozena z obecních razítek z druhé poloviny 19. a první třetiny 20. století, na nichž bylo ztvárněno vyobrazení srnce (bez užití heraldických tinktur). Zelená barva štítu symbolizuje převažující lesnatou krajinu, zvláště v prostoru jižně a jihozápadně od obce. Druhá z navržených figur na zlatém podkladu černá lovecká trubka se stříbrným kováním a černo-stříbrnou točenou šňůrou) je odvozena z rodového erbu pánů z Žampachu, středověkých majitelů blízkého stejnojmenného hradu, jehož jméno má (v počeštělé německé jazykové mutaci) stejný základ, jako obec (Písečná – Sandbach – Žampach).
A proč se vlastně prapory žehnají? Je to trvale platná přímluvná modlitba za ty, kteří pod dotyčným praporem žijí a pracují. Přímluva k Bohu vyjadřuje prosbu, aby ti, které prapor symbolizuje a spojuje, chtěli a uměli, s Boží pomocí, chránit i střežit lidské společenství, zastávané profesní a veškeré morální hodnoty a aby se dokázali pod praporem skutečně a opravdově sjednotit. V neposlední řadě jde o prosbu o ochranu života a zdraví všech obyvatel. Žehnání je znamením toho, že si přítomní
uvědomují existenci vyšších hodnot, pro které jsou ochotni obětovat nejenom svůj čas a síly, ale v krajním případě i život. Na znamení žehnání byla na konci obřadu k hasičskému i obecnímu praporu připevněna slavnostní stuha s příslušným pamětním nápisem. Po mši svaté se vedl slavnostní průvod v doprovodu živé hudby směrem na náves k obecnímu úřadu, kde byl nový obecní prapor vyvěšen. S hasičskými prapory se šel další slavnostní pochod ještě v odpoledních hodinách za přítomnosti dalších hasičských sborů. Tento průvod šel na místní hřiště, kde proběhla zdravice, proslovy a byly uděleny čestná uznání a vyznamenání. Následoval bohatý kulturní program a určitě všichni ti, kteří se oslav zúčastnili, budou mít na co vzpomínat.
Text sepsala: Kristýna Hanzelková

Foto

První sváté přijímání Žamberk

Přímluvy

V životě často prožíváme nejrůznější boje a utrpení. Někdy musíme učinit rozhodnutí, která jsou v rozporu s našimi plány a občas se dokonce od toho, co bychom si sami přáli, diametrálně odlišují. Na své cestě také musíme opakovaně bojovat s nepřítelem, který se nás neustále snaží oklamat a svést na scestí. Mnohdy si připadáme opuštění a odmítnutí. Pohled na Ježíše, za nímž kráčíme, se nám pak snadno rozplyne před očima. Uvědomujeme si, že často ztrácíme odvahu a potřebujeme posilu, abychom vůbec byli schopni v cestě pokračovat.

Pane, zpomal trochu, nestačím!

Rodičovské požehnání

Ježíš nám dal eucharistii jako pokrm na cestu. Neustále hovoříme o tom, že máme kráčet životem s Ježíšem. Jenže být Ježíšovým učedníkem a následovat ho po celý život může být náročné a obtížné. Občas mu říkám: „Můj Pane, běžíš moc rychle, zpomal trochu, já ti nestačím. Sotva popadám dech.“ Ale Pán mi odpovídá: „Jen pojď, přidej.“

V neděli prožívali jsme krásnou slavnost prvního sv. přijímaní v Žamberku. Děkuji vše za přípravu, společnou modlitbu a všem vyprošuji hojnost Božího požehnání.

Několik málo fotografii můžete shlédnout zde…

Setkání rodin

V neděli 23. 6.2019 uskuteční se setkání rodin. Tentokrát formou výletu. Těším se na společné, krásné chvíle. Více informaci zde:

“Dám jim jedno srdce a jednu cestu,(…), aby dobře bylo jim i jejich synům po nich.” Jer 32,39

Pouť Nad Betlémem

Dnes v odpoledních hodinách jsme oslavili poutní slavnost Kaple Nejsvětější Trojice Nad Betlémem. Počasí nám přálo. Životodárný déšť byl přímo pohlazením.
Děkuji Všem za účast a přípravu. Několik málo fotek můžete shlédnout zde…

Vaječina

   V nedělní odpoledne jsme společně ukončili slavení Velikonočních svátků tradiční vaječinou. Vejce je starým symbolem života a vyfouklé kraslice znázorňují prázdný hrob. Smažení vaječiny má připomenout konec velikonočních svátků. Tentokrát jsme se setkali na farní zahradě v Žamberku. Děkuji všem za přípravu a účast.

Několik málo fotek můžete shlédnout v fotogalerii.

Farní dětský tábor.

Tábor 2018

Zveme všechny menší a mladé nadšence (7 až 15 let – po první až deváté třídě) na farní  dětský  tábor.
KDY:              Tábor proběhne od 17.8.(sobota) do 24.8.(sobota) 2019
KDE:              Areál kláštera – Hora Matky Boží, Králíky
PROČ:            Pestrý program pro všechny děti + trocha dobrodružství.
Přihlásit se můžete v papírnictví vedle fary nebo na faře.

Přihláška na tábor 2019 

Ožili a postavili se na nohy – byl to velmi veliký zástup.

Stojíme na konci doby velikonoční, uzavírá ji slavnost, která připomíná dovršení toho, co zde na tomto světě vykonal Boží Syn Ježíš Kristus. Po svém vzkříšení se po čtyřicet dní setkával se svými učedníky, poučoval je o mnoha věcech, podal jim řadu důkazů, že žije, že je to on, se kterým chodili po tři roky a on je učil poznávat tajemství  Boha a jak správně žít. Pak Kristus znovu přijal postavení, které měl od počátku světa a vstoupil do nebeské slávy. Nás ale nenechal samotné, vše, co pro nás Ježíš vykonal a získal, všechny ty duchovní dary, přístup k Božskému životu, nám stále vlévá do našich srdcí skrze dar Ducha, kterého poslal své církvi. Každý věřící pouze v Duchu svatém může s vírou říci, Ježíš Kristus je Pán, Boží Syn.

            Duch svatý, třetí božská osoba je tedy darem, je Bůh, který přebývá v nás. Tam se mu mohu klanět. Sv. Pavel říká, že naše těla jsou chrámem Ducha svatého a vyzývá nás, abychom tento chrám neposkvrňovali hříchem. Duch nám zároveň dává sílu a možnosti, jak hřích překonávat. Vlévá nám správné poznání, abychom správně rozlišovali, co je dobré a co je zlé, dává také sílu naší vůli, abychom se vždy dokázali rozhodnout pro dobro a varovali se zlého. V prvé řadě nám vlévá nadpřirozenou lásku, která v nás pak vzbuzuje touhu po Bohu a touhu po konání dobra jako odpověď na lásku Boží, kterou jsme skrze Ducha poznali. Jestliže dary, které nám dává Boží Duch správně užíváme, přinášíme pak ovoce Ducha, jak o něm píše rovněž sv. Pavel. Tím ovocem je láska, radost, pokoj, naděje, věrnost, čistota, pokora, spravedlnost, vlídnost, tichost, zdrženlivost.

                        Otevřme se tedy Duchu svatému, on k nám nepřijde, nebudeme-li si to přát, jestliže jej nepozveme k sobě. Naslouchejme v tichu tomu jemného hlasu Ducha. Mějme touhu žít v každodenním těsném sepětí s Bohem, žít v Boží přítomnosti, která je také darem Ducha. Pak budeme moci žasnout, jaké změny se s námi dějí. Uvědomme si, které dary Ducha nejvíce potřebujeme a prosme o ně, protože jen ten, kdo prosí dostává.

Otče, chtěl bych dostat dary tvého Ducha. Ty si přeješ, abychom byli živou církví. Církví, která jasně odráží tvou tvář. Chceš, abychom žili tak, jak zde žil tvůj Syn Ježíš. Ty nám chceš dávat sílu i, schopnosti a dary Ducha, které tě v nás budou oslavovat. Ježíši projev svou přítomnost ve své církvi, ukaž nám svou lásku a věrnost. Dej i nám lásku k tobě, ke tvé církvi, k lidem. Dej nám milost modlitby, moudrosti, poznání, dar prorokování, uzdrav všechna zranění našich duší, která nám způsobil hřích. Dej, ať se staneme tvými blízkými přáteli.

Lucenarium fotografie.

Transept 2. etapa

V terminu červen – září 2019  pokračujeme v  opravě a renovaci nástěnných maleb transeptu v kostele sv. Václava. S tohoto důvodu bohoslužby od pondělí do pátku budou v kapli PM Bolestné. Zároveň prosím o pochopeni při nedělních bohoslužbách a pomoc pří realizaci obnovy.

Celková částka činí cca. 1 000 000,-Kč . Projekt je realizován za podpory Ministerstva kultury ČR a Pardubického kraje.

Několik fotografii současného stavu najdete zde.

Text modlitby Otče Náš

Žádost o schválení úpravy textu modliteb Otče Náš a Gloria se týká Italské biskupské konference. Ta ji podala již v roce 2018, tedy se jedná o lokální záležitost a výhradně italského jazyka. Žádných dalších národních jazyků se změna nedotkne. Na schválení ze strany papeže bychom v tomto případě měli nahlížet také z jeho postavení římského biskupa – primase Itálie. ČBK zatím žádné změny znění těchto modliteb neplánuje. Níže přinášíme také vyjádření ke změně textu ze strany kardinála Dominika Duky OP, předsedy ČBK.

Ilustrační foto: Wikipedia, Ondřej Žváček

Připomínka papeže Františka je samozřejmě relevantní, věta překladu modlitby Otče Náš: „…neuveď nás v pokušení…“ opravdu může působit problém, protože chápání kauzality v semitské kultuře je jiné než chápání naší řecké mentality a řeckého paradigmatu kauzality. Jde o otázku překladu, Kristus neučil apoštoly tuto modlitbu latinsky, museli bychom vycházet z aramejštiny. Je třeba vysvětlovat smysl tohoto textu, který volně přeložen říká: „Nedopusť, abychom upadli do pokušení; aby nás přemohlo pokušení; ať podlehneme pokušení.”

Náš překlad prozrazuje, že jsme se modlitbu Otče Náš modlili ještě před příchodem svatých Cyrila a Metoděje, původní překlad pochází z bavorské iroskotské misie. Modlitba pochopitelně není recitování textu, modlitba, liturgie má i svoji tradici. Změna textu se dotýká nejen celého pokladu naší duchovní kultury, ale i literatury, zpěvu a podobně. Není tedy snadné změnit text modlitby, kterou se modlíte celý život, jako máme zkušenost například s mariánskou modlitbou: „Pod ochranu Tvou se utíkáme…“.

Musím se přiznat, že se jí raději modlím latinsky než česky, protože si už nepamatuji třetí verzi změny překladu. Ovšem z naší strany tady určitě není neochota ke změně. Najde-li se vhodná příležitost a možnost, jakým způsobem vyřešit tuto otázku, není důvod, proč bychom tak neučinili.

Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a předseda ČBK Za: církev.cz