„Do listopadových plískanic a někdy do prvních sněhů, do krátkých dní a dlouhých temnot přichází Pán. Doba je těhotná očekáváním. Tak jako čekala dlouhá staletí, tak jako čekaly generace a generace lidí vlekoucích břemeno dědictví Adamova, tak jako čekal vyvolený národ, čekáme. Doléhá na nás každodenní trápení, doléhá na nás šeď a bezvýhlednost bezčasí, doléhá na nás bolest. Trápíme se nemocí těla i duše, slabostí vlastní a raněnými vztahy. Trápíme se pro svět, v němž působí struktury hříchu. Trápíme se na hranicích vlastní bezmoci. Každý nese své břímě s větší či menší mírou důvěry. Kdesi za obzorem začalo svítat. Čekáme. Advent je dobou radosti a naděje. Co bylo zaseto ve skrytosti, už klíčí. Panna už přijala andělova slova a vydala se na cestu. Do času se prolamuje věčnost, do světa stvořeného vstupuje jeho Stvořitel. Přichází Pán. Je tichý a diskrétní, přichází skromně a bez pompéznosti. Ale přichází s jistotou a nedá se zdržet. Jako tenkrát v Betlémě, tak i dnes přichází do chudoby, na periferie světa a periferie zájmů. Slovo se stává tělem v nepatrnosti. To nejdůležitější však je, že se Slovo skutečně stalo tělem. Možná ho nejsme hodni – ale on přichází právě proto, že ho opravdu hodni nejsme. Slovo se vtěluje nikoli do světa, jaký by měl být, ale do světa, jaký skutečně je. Slovo bylo vyřčeno – nechejme se jím oslovit. Přichází Pán. Do našich temnot a slepých uliček přichází Pán nových začátků, Pán nových řešení, Pán nové naděje, Pán nového života. Přichází Pán, aby povýšil služebníka. Přichází Láska, aby učila milovat. Přichází Život, aby přemohl umírání. Přichází Bůh, který se stal člověkem, aby se člověk stal Bohem.“ P. Drštka
Srdečně vás zveme na tradiční Kateřinskou pouť, která oživí Písečnou v sobotu 22.11.
Tento rok budeme mít výjimečného hosta. Mše sv. povede P. Arul kněz s Indie. Následně přesuneme se do obecního sálu ke společnému stolu. Můžeme se těšit na besedu o životě dětí v Indi, muzikál „Jeden dům“, spousta dobrot (tradiční dýhovka, krocan, čokoládová fontána) a zábavy. Hudební nástroje a dobra nálada vítány. Těším se na společné chvíle.
V listopadových dnech vždy vzpomínáme na ty, kteří už zemřeli, a přicházíme na jejich hroby, abychom položením kytice nebo věnce vyjádřili svůj živý vztah k našim drahým zemřelým.
„Protože zemřelí věřící, kteří se očišťují, jsou také členy téhož společenství vatých, můžeme jim pomáhat, mimo jiné tím, že pro ně získáváme odpustky, aby byli zproštěni časných trestů, které si zasloužili za své hříchy,“ stojí dále v katechismu. (KKC 1479)
Mnozí z nich však ještě čekají, že jim také pomůžeme zkrátit očistcová muka, aby už mohli plně zakoušet Boží lásku. Právě tyto dny nám k tomu dávají velikou příležitost.
Po celý listopad při návštěvě kteréhokoliv kostela získat plnomocné odpustky pro duše v očistci, když splníme obvyklé podmínky:
svátost smíření (stačí i pravidelná měsíční)
svaté přijímání
modlitba na úmysl sv. Otce (libovolná)
k nimž je potřeba ještě se v kostele pomodlit modlitby OTČE NÁŠ A VĚŘÍM V BOHA.
Od 30 listopadu můžeme získat pro duše v očistci denně plnomocné odpustky, když splníme tři obvyklé podmínky a na hřbitově se pomodlíme (třeba jen v duchu) za zemřelé.
* Pro ty, kteří v tyto dny ze závažných důvodů nemohou navštívit hřbitov, uděluje Svatý Stolec věřícím českých a moravských diecézí povolení získat plnomocné odpustky přivlastnitelné duším v očistci již od 25. října.
Kromě toho senioři, nemocní a všichni, kteří z vážných důvodů nemohou opustit své bydliště kvůli omezením spojenými s pandemií, mohou získat odpustky na dálku. Stačí, pokud se v modlitbě spojí se společenstvím církve, zřeknou se jakéhokoliv hříchu a s úmyslem splnit, jakmile to bude možné, i další podmínky (sv. zpověď, sv. přijímání, modlitba na úmysl Svatého otce) a před obrazem Pána Ježíše nebo Panny Marie se pomodlí za zesnulé.
Touto modlitbou mohou být např. ranní chvály nebo nešpory z breviáře za zesnulé, růženec, Korunka k Božímu milosrdenství nebo jiné modlitby za zemřelé, které se věřící obvykle modlí, četba úryvku z Evangelia, který je součástí liturgie za zesnulé, nebo vykonání skutku milosrdenství spojeného s obětováním bolestí a útrap vlastního života Bohu.
V ostatní dny během roku lze takto získat duším v očistci odpustky částečné. Je proto nanejvýš žádoucí, abychom na hroby nekladli pouze kytice květů, ale především kytce modliteb!
V kostele sv. Václava v Žamberku si můžete od 10. října do 5. listopadu prohlédnout putovní výstavu „Štafeta dobra“, která vypráví příběhy absolventů dobročinného projektu Adopce na dálku®. V pátek 10. října od 19:15 (bezprostředně po večerní bohoslužbě) se pak v D-centru uskuteční beseda o životě indických dětí, na kterou jste srdečně zváni.
Diecézní katolická charita Hradec Králové tímto děkuje všem dárcům, kteří podporují vzdělávání chudých indických dětí. Díky Vám se z absolventů projektu se stávají sebevědomí lidé, kteří se dokážou postarat o svoje rodiny a jsou přínosem pro celou indickou společnost.
Pro období před říjnovými volbami do dolní komory Parlamentu ČR vznikla Národní modlitební novéna. Připravili ji vikáři pro pastoraci moravských diecézí. Devítidenní cyklus modliteb s národními patrony je připraven pro období od 24. září do 2. října.
„Cílem je připomenout velké osobnosti našeho národa a spojit se v modlitbě za budoucnost naší země. Věříme, že sjednocení v modlitbě může spojovat i v názorově a hodnotově rozdělené společnosti,“ uvádí P. Daniel Vícha – biskupský vikář pro pastoraci ostravsko-opavské diecéze.
Předmluvu k modlitební brožurce napsal olomoucký arcibiskup a předseda ČBK Josef Nuzík: „Nedávno mě zaujala promluva papeže Lva XIV., v níž zmínil, že každé společenství, aby bylo zdravé, potřebuje pravdu, jednotu a lásku. Tyto hodnoty mějme na paměti právě v tomto předvolebním čase a všechno, co se děje kolem nás ve společnosti a církvi, předkládejme Bohu.“
V devítidenní modlitbě se střídají patroni sv. Vojtěch, sv. Ludmila, sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka Česká, sv. Václav, sv. Cyril a Metoděj, sv. Prokop, sv. Zdislava a mučedníci totalitních režimů 20. století.