Archiv rubriky: farnost

Sbírka pro Magdalénku

“A dám jim jedno srdce a vložím do jejich nitra nového ducha, odstraním z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa” Ez 11,19

Rádi bychom upozornili, že v současné době probíhá veřejná sbírka pro malou Magdalenku z Kunvaldu. Mnozí z Vás, kteří se zúčasťnujete farního dne, jste se s maminkou Veronikou setkali, když se svým otcem p. Tomanem  2 x doprovázeli naše společné setkání hudbou a zpěvem. V srpnu loňského roku 4 letá Magdalenka vběhla v lese mezi Kunvaldem a Bartošovicemi pod auto, následky byly tragické. Diagnoza – polytrauma (těžká poranění mozku – axonálni porušení, ischemie v levé hemisféře) podle lékařů mohla vyústit v mnohaleté vigilní kóma. Naštěstí se stav pomalu zlepšoval, kóma ustoupilo, i díky bazální stimulaci, kterou rodiče začali používat. Do této doby Magdalenka absolvovala pobyt v hyberbarické komoře v Ostravě a rehabilitaci v Luži -Košumberku.
Vzhledem k tomu, že mozek se vyvíjí do šestého roku dítěte, je teď priorita Magdalenku rozpohybovat, protože největších změn lze dosáhnout do roka od úrazu. Jen vzhledem k tomu, že má tracheostomii, přes kterou dýchá a je vyživována přes peg, je omezený počet rehabilitačních zařízení, kde ji mohou přijmout. Péče hrazená pojišťovnou v ČR sice je, ale není dostačující pro maximální možný pokrok. Z toho důvodu oslovili slovenské lázně Adeli v Piešťanech, které mají s takovou léčbou velké zkušenosti. 14 denní pobyt dítěte však stojí několik set tisíc Kč a je třeba jej opakovat. Toto je odkaz na slovenské lázně Adeli. Po novém roce byla vyhlášena veřejná sbírka trvající rok a  založen transparentní účet: https://ib.fio.cz/ib/transparent?a=2801738821 , ze kterého může rodina Magdalenky pouze rok hradit pobyt ve výše zmíněných lázních. Jelikož Magdalenka bude kromě pobytu v lázních potřebovat i různé pomůcky, lázeňskou a rehabilitační péči i v dalších letech, byl městysem Kunvald zřízen účet, ze kterého může rodina čerpat pro tyto účely prostředky bez časového omezení.

Číslo účtu, na který můžete primárně posílat pomoc: 123-1107390277/0100

Děkujeme všem, kteří se na finanční pomoci chtějí a mohou podílet. Pro ty, kteří by chtěli volit variantu příspěvku v hotovosti, podáme v blízké době další informace. Marie Jägrová

A ještě krásná modlitba rodičů Furových:

Děkujeme andělům , za to, že nám vrátili Majdu zpět z temnoty a dali jí druhou šanci.Děkujeme andělům  v nemocnici, kteří bojovali jako lvi, aby vyrvali Majdu ze spárů smrti.Děkujeme andělům, kteří svými přímluvami a modlitbami po celé zemi, byli s námi ve chvílích nejtěžších.Děkujeme andělům, kteří nás podporovali a navštěvovali, když my jsme se hroutili.Děkujeme všem andělům, kteří sledují náš příběh a účastní se neuvěřitelné solidarity na podporu naší Majdičky. Tento váš zájem nás nabíjí ohromnou pozitivní energii, protože se nebudeme muset bát, že Majdičku do budoucna nezajistime, tak jak by potřebovala. Jsme dlužníky vás všech a nikdy nebudeme schopni tuto ohromnou podporu vrátit, o to více jsme dojati a nesmírně si všeho ceníme.
Budeme rádi, když budete náš příběh sledovat společně s námi. Když je nás tolik, musí skončit šťastně.

Děkujeme Furovi

“Co je pro člověka větší štěstí než štěstí někoho obdarovat?”– Robert Walser
Celkové jsme v Žamberku vybrali 98 675 Kč.

Veronika Jedličková 8 582 Kč, Lída Šlesingrová 4 105 Kč, Markéta Marková 5 643 Kč, Anna Vyplelová 6 644 Kč, Elen Fišerová6 014 Kč, Jan Dolejš 9 183 Kč, Zdenka Dušková   8 931 Kč, Ludmila Kladivová 7 630 Kč, Jakub Kladivo 12 888 Kč, Petr Filip 3 573 Kč, František Mazura 9 700 Kč. Tomáš Ježdík 15 782 Kč.
Velký dík všem dětem – koledníkům, dospělým, skautům i vám všem, kteří jste přispěli.

Tříkrálová sbírka 2020 ve farnosti Slatina nad Zdobnicí = 30.026,- Kč  Probíhala v sobotu 11. 1. 2020 – celkem 4 skupinky: 1. skupinka – vedoucí Tomáš Mazura koledníci: Natálie Hynková, Alžběta Mihulková, Adéla Lhotáková  2. skupinka – vedoucí Martin Bednář koledníci: Václav Mazura, Ondřej Mazura,  Dorotka Bednářová 3. skupinka – vedoucí Michaela Kailová koledníci: Natálie Bednářová, Kristinka Bednářová, Emílie Mazurová, 4. skupinka – vedoucí Lenka Saligerová koledníci: Veronika a Pavel Zákoutích, Marie Macháčková . Děkujeme všem koledníkům i dárcům!

Dlouhoňovice: 30.000,- Kč
              Jana Jägerová 15.953,- Kč Jitka Moskvová 14.047,- Kč

Helvíkovice: 2 skupinky 11.770,- Kč

Líšnice: 4 skupinky 32.380,- Kč

Písečná: 6 skupinek 22.727,- Kč

Celkem za všechny naše farnosti :                                                                               225.578,- Kč
Trochu statistiky :  V roce 2019 to činilo: 225.201,- Kč, takže letos o 377,- Kč více. MM

Zaměstnaní rodiče společně spěchají před narozeninami své dcerky do obchodu s hračkami a vysvětlují prodavačce: “Jsme v důsledku zaměstnání po celý den mimo domov. Potřebujeme něco, co naši malou potěší na dlouho zabaví, zbaví ji pocitu osamocení, rozveselí, upokojí, rozptýlí, uklidní,…” “Je mi líto”, odpovídá prodavačka, “rodiče nevedeme!”

Rodina je životodárnou buňkou národa, nenahraditelnou budovatelkou “civilizace lásky” (Pavel VI.) ve společnosti. Domov se nevytváří vnějšími podmínkami – společným bydlením, pohodlím,… ale neviditelnými vztahy lásky, rodinným stylem života a komunikací s druhými. Funkční rodina je základem domova. Ne dům, zahrada, příroda, ale rodina, v níž je láska.

Francouzský spisovatel Saint-Exupéry kdesi vyslovil myšlenku: “Zkušenost učí, že láska nespočívá jen v tom, že se jeden druhému zamilovaně dívá do očí, ale spíše v tom, že oba hledí jedním směrem.” Společný cíl může rodinu velmi utužit. Tyto cíle však mohou být různé: pozemské, lidské, duchovní. Společné podnikání, péče o nemocného člena rodiny, přežívání rodiny v těžkých podmínkách, pronásledování,… . to vše rodinu utužuje.

A zde právě Svatá rodina může našim rodinám ukázat nejvznešenější cíl – tajemství šťastné rodiny. Tím cílem byl Bůh. Každý člen sv. rodiny jednotlivě i společně – šli k Bohu: “Josef vzal ženu a dítě a odešel do Egypta”, Maria pokorně slouží Pánu, Ježíš vysvětluje, proč zůstal v chrámě a poukazem na “dům svého Otce” – a celá rodina to přijímá, sjednocuje se. To bylo to, co je tak hluboce a pevně spojovalo – láska, která hledí stejným směrem, láska zaměřená k dobru, k pravdě, k Bohu.

Že to není pouhá teorie, ale opravdu účinný recept, jak rodinu nejen udržet pohromadě, ale rozháranou dát opět dohromady, to jistě může i mnohý z vás dosvědčit ze zkušenosti. Jednou se mi svěřila jedna známá, jakou krizi její rodina prodělala, a to – jak přiznávala – především její vinou. Když děti odrostly, začala zase pracovat a v zaměstnání poznala kolegu, který byl galantněji a dvornější než její manžel, a tak si s ním začala poměr. Když na to její manžel přišel, hrozil rodině rozvrat. Zvláště když se to z hádek dozvěděly i děti. To však ženou přece otřáslo. “Udělala jsem pořádek ve svém životě, odprosila manžela i děti a začala zase chodit na bohoslužby jako dřív. Napřed se mnou chodila jen mladší dcerka, ale pak se přidal i manžel, syn a nakonec i dcera nejstarší, která rozkolem v rodině nejvíce trpěla. O Vánocích jsme byli už zase všichni společně v kostele, Bůh nás zase svedl dohromady, vyprávěla se slzami vděčnosti v očích ona žena.

Někdy se ptáme – proč se to vše hezké, co bylo na začátku manželství vytratí. Proč šeď života překryje to krásné a barevné ve vztahu? Proč průzračnost, jednoduchost a oběť vymizí? Čím je to? Je to asi tím, že je málo víry. Že se Pán Bůh “vystrká” někam na periférii vztahu. A přece On by měl být u nás doma. Víra totiž pomáhá snášet i ty nejbolestnější těžkosti a nedostatky, stmeluje, dává odpověď a doplňuje i to, co v srdci chybí. Společný pohled k Bohu nejvíce obohacuje manželský vztah. Překonávat nedobré vlastnosti své i druhého – sami (při pohledu na druhého) je velmi těžké. Pokud se však zahledíme ke společnému cíli – k Bohu, pak už není vidět bariéru našich chyb, co nás dělí – ale vidíme Boha. Manželství tvoři dva – muž a žena. Šťastné manželství tvoři tři – ti dva a Bůh.

Dnes o svátku sv. Rodiny chceme prosit o pomoc svatého Josefa, Pannu Marii a především Pána Ježíše, aby naše rodiny se stále více podobali svaté rodině z Nazareta aby na nich zjevný odlesk života lásky Kristovi. wk

Milosrdný a dobrý Bože, svěřujeme do Tvé ochrany náš domov, celou rodinu a všechno co máme. Žehnej nám, střež nás od zlého, chraň v nebezpečí, zachovej od neštěstí a upevňuj naši víru. V zármutku a utrpení dej pevnou naději. Dej, abychom byli neustále spojeni s Tebou. Amen.

V den svátku sv. Štěpána tradičně uskutečnil se vyšlap na Žampach.

Fotky můžete shlédnout zde…

Evangelium nám dnes zvěstuje radostnou zprávu: radost pro všechen lid. V městě Davidově se vám narodil spasitel Kristus Pán. Naleznete děťátko zavinuté do plenek a položené do jeslí. Všechno nám to může připomínat nějakou pohádku, ve kterých se také takto mluví třeba o narození králů nebo princezen. Pohádky často začínají slovy bylo, nebylo, jsou to pouhá vyprávění, která se ve skutečnosti nestala. To dnešní evangelium proto začíná jinak: za dnů vlády císaře Augusta, když se v jeho říši konalo sčítání lidu. Víme tedy kdy se stal ten příběh Ježíšův a protože to byla největší událost dějin počítáme podle ní letopočet. Je to už tedy  přes 2000 let od narození malého Ježíše v Betlémské jeskyni.

         Je jisté, že Ježíš nebyl jen tak nějakým dítětem, vždyť jeho narození pastýřům ohlašují zástupy nebeských andělů, mudrci z východu mu přinášejí dary. Přesto on, Boží Syn, nepřišel na svět jako nějaký král v krásném paláci, ale rodí se jako chudé dítě. Zdaleka neměl všechno to, co máte dnes vy. Proto přicházejí pastýři a přinášejí mu dary, oblečení, jídlo. Možná přemýšlíte o tom, že bychom mu i my mohli něco dát. On od nás jako stvořitel všeho nepotřebuje žádné věci, ale očekává od nás, že mu otevřeme svá srdce, protože proto on přišel, aby mohl žít s námi a my s ním. Naše duše tedy nemá být tak studená a špinavá jako ona betlémská jeskyně, ale má být prozářena naší láskou, vírou.

         Během adventu jste se mnozí z vás snažili skrze malé drobné skutky lásky, zbožnosti, odříkání, modlitbu právě očistit svou duši, snažili jste alespoň malými věcmi udělat tento svět lepším. Možná se vám ale zdá, že svět je přesto stále stejný, že my, ani lidé kolem nás se nezměnili k lepšímu.

         O podobných pocitech vypráví jedna bajka. Jednou se ptala polní myš moudré sovy, kolik váží jedna sněhová vločka. Všehovšudy nic, odpověděla sova. Myš pak začala sově vyprávět, jak odpočívala na větvi jedle a počítala sněhové vločky, které na větev dopadaly. Až jich napočítala přesně 3.471.952. Když se snesla ona poslední vločka, ozvala se rána. Větev se zlomila a myš se i se sněhem svalila na zem. Takže to byla ta váha ničeho, zakončila své vyprávění myš. Takže budeme-li si myslet o našich drobných příspěvcích, dobrých skutcích, modlitbách, že jsou ničím, nebo maličkostí ve srovnání s jinými, vzpomeňme si, že když se jedno přidá k druhému, mohou se pak dít veliké věci. To, co se nám zdá obyčejné, může se stát něčím mimořádným. Podobně, jako narození chudého dítěte v Betlémě vyústilo ve vykoupení celého lidstva, ve zlomení vlády zla nad tímto světem.

Betlémské světlo je plamínek, který putuje napříč Evropou. Je to světýlko zažehnuté v místě
narození Ježíše Krista – v Betlémě. V 10. století římský papež Urban II. Vyzval evropské rytíře, aby zorganizovali výpravu do Palestiny obsazené mohamedy a osvobodili od nich především Betlém jako rodiště Ježíše Krista a Jeruzalém s Kristovým hrobem. Na výpravu se dali najmout mladíci z Florencie a jeden z nich se zapřísáhl, že když se vrátí, donese do rodného města plamínek ohně z betlémské baziliky. Málokdo mu tehdy věřil. Po třech letech, těsně před Vánoci, dorazili do Florencie zubožení, zesláblí a otrhaní mládenci. V jejich čele kráčel jeden se zapálenou svíčkou. Florenťané v nich těžko poznali své syny, kteří táhli proti mohamedánům. Onen mládenec jej nesl v čase i nečase, po souši i po moři, jen aby splnil svůj slib. Ve středověku to byl první a poslední plamínek přímo z rodiště Ježíše Krista. Poté přišla první myšlenka šíření předvánočního pokoje a míru z Rakouska, odkud se rozšířila do pětadvaceti zemí světa. Tak byla založena novodobá vánoční tradice. Úplně poprvé plamínek přicestoval roce 1986 letadlem do Lince, kde se stal součástí vánoční sbírky rakouského rozhlasu a televize na pomoc znevýhodněným dětem. K nám se Betlémské světlo dostalo po pádu čtyřicetileté komunistické vlády a v rukou skautů a skautek poprvé putovalo v prosinci 1989 až pod sochu sv. Václava v Praze.

Betlémské světlo k nám tradičně připutovalo z Vídně, kde ho rakouští skauti a skautky předali skautským delegacím z celé Evropy. Za Česko tradičně přebrali plamínek skauti a skautky z Brna. My jsme si pro světlo jeli do Ústí na nádraží kde ho rozváželi skauti a skautky vlaky po celé České Republice. A nyní jsme ho donesli k Vám, aby jste si domů mohli odnést také tu radost a naději, kterou tento plamínek přináší. Markéta Marková

Můžete si ho zapálit v pondělí 23.12.2019 v papírnictví u kostela nebo dopoledne v penzionu a poté pak bude světlo k dispozici na faře v Žamberku.

“Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice.”( Mt 6,3)

V sobotu odpoledne navštívil naši farnost sv. Mikuláš a andělským doprovodem. Měl dobré srdce a stal se biskupem v městě Myra v maloasijské Lykii (na území dnešního Turecka). V době pronásledování, za vlády císaře Diokleciána, byl poslán do vyhnanství. Vrátil se a roku 325 se zúčastnil koncilu v Niceji. Pak navštívil v Římě papeže. Zemřel ve vysokém věku s pověstí svatosti. Je nejznámější pro ctnost milosrdné lásky. Více…

Fotky můžete shlédnout zde..

Děkuji všem za přípravu. wk