Archiv rubriky: Nezařazené

Dva dny po slavnosti Narození Páně slavíme svátek apoštola Jana, evangelisty, jednoho ze skupiny kafarnaumských rybářů, které Ježíš povolal za rybáře lidí. Když se s bratrem Jakubem připojil k Pánu Ježíši, ten jim dal jméno Boaverges – Bouřliváci, pro jejich bouřlivou zapálenost pro vše dobré. Jakub umřel z apoštolů první, Jan (z apoštolů nejmladší) umřel jako poslední, téměř stoletý. Od smrti Jakubovy Jan pracuje ještě horlivěji, jako by chtěl pracovat za dva. 
Po seslání Ducha svatého začíná hlásat Krista po boku svatého Petra. Druhému pronásledování křesťanů v Jeruzalémě unikl tím, že před jeho vypuknutím odešel do Malé Asie, do Efezu, a působil tam jako biskup křesťanských obcí. S ním tam byla i Maria. Nějaký čas byl ve vyhnanství na ostrově Patmos a napsal tam poslední knihu Nového zákona: Zjevení, Apokalypsu. V Efezu napsal své evangelium a tři listy. Těchto pět Janových spisů nám pomáhá tušit tajemství vtěleného Slova, přebývajícího mezi námi. 
V jednom kostele mají betlém, který právě toto vyjadřuje: Nad betlémem se vznáší nápis z počátku Janova evangelia: „Slovo tělem stalo se a přebývalo mezi námi.” – A každý rozumí, že to je nejkrásnější vyjádření poselství betléma, nejvýmluvnější vánoční kázání. Kdybychom neměli od Jana nic víc než úvod jeho evangelia, stál by Jan přesto v první řadě největších světců. A jeho listy? Kterýsi teolog napsal, že se podobají věnci, zpletenému ze dvou ratolestí. Jedna je stálá výzva k pevné víře v Pána Ježíše, druhou ratolestí je výzva k vytrvání v lásce k Pánu. 
V tyto vánoční dny bylo ve všech kostelech světa předneseno mnoho vánočních kázání. Není nejkrásnějším a nejkratším shrnutím všech kázání ono Janovo: „Bůh je láska”? 
Vpravdě vánočním světcem, vánočním kazatelem je nám apoštol Jan. Vždyť my moc potřebujeme Janovo povzbuzování k lásce. Potřebujeme křídla Janova orla, aby nás zvedala z naší pasivity a zápecnosti. Potřebujeme Janův přehled v jeho věrné péči o Ježíšovu matku Marii, abychom brali jako Ježíšův příkaz z kříže, který platí i každému z nás osobně, že máme s trpělivou láskou pečovat o své rodiče, starat se o ně, dělat jim radost. Slyšíte dobře, vy mladí, vy děti? Jako by to byla maminka Pána Ježíše, tak máš své mamince dělat radost, pomáhat jí. Slyšíte dobře, vy dospělé děti starých rodičů? Kdo pečuje o staré rodiče jako Jan o Marii, ten se nemusí bát, že se odcizí s Mariiným Synem, s Pánem Ježíšem. A o tom Jan prohlásil: „A toto je vítězství, které přemáhá svět, naše víra!” 
Jan zemřel v Efezu kolem roku 100. A již ve 4. století stojí nad jeho hrobem krásná bazilika, dosvědčující pravdivost tradice o Janově působení v Efezu. U nás není mnoho chrámů zasvěcených svatému apoštolu Janovi. Ale mnoho je vás, muži, kteří nesete jeho jméno. Vy jste tedy živé chrámy, vy Jendové, Honzíci, Jeníkové. Vy chtějte být jako Jan: apoštoly Ježíšovy lásky, miláčky Pána Ježíše. 
A ještě zajedno dnes pochvalme apoštola Jana: že právě jeho prostřednictvím jsme byli všichni jako děti Boží svěřeni mamince Marii.

Podle křesťanské tradice apoštol Jan kdysi požehnal nádobu s otráveným vínem a zbavil tím jed jeho účinku. Žehnání vína v den svátku tohoto světce připomíná tuto událost a zdůrazňuje i přikázání lásky zaznamenané v jeho spisech. Žehnání vína fotky.

V neděli jsme oslavili poutní svátek ke cti sv. Kateřiny Alexandrijské v Písečné. Děkuji všem za společné chvíle a přípravu. Fotky můžete shlédnout zde..

Všemohoucí, věčný Bože, Tys dal svému lidu blahoslavenou pannu a nezdolnou mučednici Kateřinu; na její přímluvu nás posiluj ve víře a vytrvalosti, abychom usilovně pracovali pro jednotu církve. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

V sobotu večer před misijní neděli uskutečni se misijní večer. V 19.30 bude beseda s národním ředitelem Papežských misijních děl v ČR jáhnem Leošem Halbrštátem  a v 21.00 v kostele sv. Václava v Žamberku spojíme se s celým světem v modlitbě za misie.

Po dobu oprav transeptu v kostele sv. Václava v Žamberku mše sv. během týdne budou se konat v kapli PM Bolestné.

Realizace projektu koná se s podporou:  Města Žamberk, Ministerstva kultury, Pardubického kraje a lidí dobré vůle. Podrobné financování bude zveřejněno na konci realizaci. Všem dárcům děkuji .

V neděli 17.6. v 14 hodin jsme oslavili poutní mši sv. ke cti sv. Antonína Paduanského v Helvíkovicích. Velký dík patři všem, kteří o kostel se starají. Jak určitě víte, díky obci Helvíkovice, kostel prochází rozsáhlou rekonstrukce konstrukci střechy a věží. Bůh žehnej dílu. Fotky můžete shlédnout zde…

   Klasický výčet skutků tělesného duchovního milosrdenství má své kořeny v biblických textech, které takto zestručňuje:

Skutky tělesného milosrdenství: sytit hladové, napájet žíznivé, přijímat pocestné, odívat ty, kdo nemají co na sebe, navštěvovat nemocné, utěšovat vězněné, pohřbívat mrtvé.

Skutky duchovního milosrdenství: napomínat hřešící, učit nevědomé, dobře radit pochybujícím, těšit zarmoucené, trpělivě snášet křivdy, odpouštět bližním, modlit se za živé i zemřelé.

Katechismus katolické církve charakterizuje skutky milosrdenství především jako skutky lásky, které odpovídají na potřeby člověka:

   “Skutky milosrdenství jsou činy lásky, kterými pomáháme svému bližnímu v jeho tělesných nebo duchovních potřebách. Učit, radit, těšit, posilovat — to jsou skutky duchovního milosrdenství, stejně jako odpouštět a trpělivě vše snášet. Skutky tělesného milosrdenství spočívají obzvláště v tom, že dáváme najíst tomu, kdo má hlad, že hostíme toho, kdo nemá střechu nad hlavou, že odíváme toho, kdo nemá co na sebe, že navštěvujeme nemocné a vězněné, že pohřbíváme zesnulé. Dávat almužnu chudým je mezi těmito skutky jedno z hlavních svědectví bratrské lásky; je to také úkon spravedlnosti, který se líbí Bohu: „Kdo má dvoje šaty, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádné. A kdo má něco k jídlu, ať jedná stejně“ (Lk 3,11). „Raději dejte to, co je v mísách, jako almužnu a pak vám bude všechno čisté“ (Lk 11,41). „Když bratr nebo sestra nebudou mít do čeho se obléci a budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z vás jim řekne: ‘Tak s Pánem Bohem! Zahřejte se a najezte se’ — ale nedáte jim, co potřebují pro své tělo, co je (jim) to platné?“ (Jak 2,15-16). (KKC 2447)

   Konat skutky milosrdenství neznamená „sbírat body“ dobrých skutků pro sebe sama, ale dělit se o to, co díky Bohu máme a odpovídat tak na nouzi druhých. Milosrdné skutky tedy může konat člověk, který si je vědom svých obdarování a chce se o ně podělit. Základem všeho křesťanského milosrdenství je milosrdný a obdarovávající Bůh. Za: www.pastorace.cz