Dnešní památka nás zavádí do Francie, do poloviny 19. století. Tehdy v období od 11. února do 16. července 1858, došlo k osmnácti zjevením Panny Marie čtrnáctileté dívce Bernadetě Soubirousové. Panna Maria se v jednom ze svých tehdejších zjeveních představila jako Neposkvrněná. Potvrdila tím dávnou víru Církve, která věřila ve fakt, že Panna Maria byla při svém početí uchráněna dědičného hříchu. Tato víra byla právě krátce před lurdskými zjeveními potvrzena, když papež toto učení definitivně vyhlásil roku 1854.
Při svých zjeveních Panna Maria Bernadetě nesdělila nic, co by již dříve Církev neznala z Písma svatého nebo z tradice předávané apoštoly. Přesto mají tato poselství velký význam. Potvrzují, že Církev je stále živým tělem Kristovým, že v ní stále působí Boží Duch, že Kristus stále provází svou Církev a posílá nám proroky, kteří posilují naši víru. Tím prorokem bývá nejčastěji Panna Maria. Protože ona je nejen Matkou Kristovou, ale i Matkou Církve. Matkou všech křesťanů, jež i ona stále provází a připomíná jim skrze svá poselství, jak je třeba v dnešní době žít evangelium, jakých úskalí dnešního světa je potřeba se vyvarovat. Pravost lurdských zjevení byla po čase potvrzena církevní autoritou podobně jako i některá další mariánská zjevení. Jejich pravost se mimo jiné právě v Lurdech opírá o mnoho zázračných uzdravení lidí, kterým již lékařská věda nedávala žádnou naději na vyléčení. Známé jsou případy náhlých a dokonalých uzdravení z konečných stadií rakoviny nebo tuberkulózy, kdy lidé například měli již zcela zničené plíce a náhle byly zcela obnoveny. Lidé od narození ochrnulí z Lurd odcházeli zdraví. Tyto skutečnosti nám ukazují, že křesťanství není něčím mrtvým, ale stále živou vírou, cestou která nás má dovést k Bohu. Maria nám ve svých zjeveních připomíná, že musíme neustále usilovat o to, abychom žili jako dobří křesťané, že i pro nás platí přikázání Desatera. Často nás vyzývá k modlitbě, zvláště k modlitbě růžence, skrze níž se spojujeme s Kristem a s Marií, jsme proměňováni a očišťováni. Proto se právě stala ta mnohá tělesná uzdravení v Lurdech, aby lidi přivedla k tomu, aby se také obraceli na Boha s prosbami o odpuštění, o navrácení víry, o vytrvalost v dobrém. Aby i ta naše byla uzdravena od mnoha zranění.
11. únor – den, v němž si církev připomíná zjevení Panny Marie v Lurdech – byl zvolen k oslavě význačné události: Světového dne nemocných…. Světový den nemocných je velkou připomínkou, abychom znovu objevili důležitou přítomnost trpících v křesťanském společenství a stále více hodnotili jejich cenný přínos. Prostému lidskému pohledu se bolest a nemoc mohou jevit jako absurdní skutečnosti: když se ale člověk dá osvítit světlem evangelia, dokáže vyhmátnout její hluboký spásonosný význam. (Jan Pavel II.) Foto
V neděli jsme oslavili poutní svátek ke cti 
V sobotu večer před misijní neděli uskutečni se misijní večer. V 19.30 bude beseda s národním ředitelem Papežských misijních děl v ČR jáhnem Leošem Halbrštátem a v 21.00 v kostele sv. Václava v Žamberku spojíme se s celým světem v modlitbě za misie.
“Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím.”
V neděli 17.6. v 14 hodin jsme oslavili poutní mši sv. ke cti 
