Sv. Šarbel je Libanonský světec 19 stol. My jsme za ním podnikli pouť do Dobratic (malá vesnička za Frýdkem- Místkem). Mají zde relikvii sv. Šarbela 1 stupně a to kapku krve. Na tento nápad nás navedli farníci z Jablonného. Asi tak před třemi týdny nám dali článek z časopisu SvětloVšechny nás zaujalo, že je to „nové poutní místo”(od roku 2024) a cítili jsme „táhlo” jej poznat. Den úcty ke sv. Šarbelovi se slaví každý měsíc 22 den. A teď to krásně vyšlo na sobotu, tak jsme tuto příležitost využili. Bylo by to na dlouhé psaní, co vše se odehrávalo během odpoledne v Dobraticích, to přenecháme na vás a můžete si poslechnout rozhovor s Dobratickým farářem.
Za všechny, kdo jsme se zúčastnili této pouti (tentokrát nás bylo 6), mohu napsat, že jsme odjeli s pocitem lehkosti, pokoje, smíření, důvěry. Takové Duchovní obmytí 🙂 A za mne? Sv. Šarbela znám dlouho. Nějak víc jsem mu nevěnovala pozornost. Položila jsem si otázku, proč zrovna teď, tak mocně zaklepal? A v článku v časopise Světlo byla odpověď: „ Svatý Šarbel nám ukazuje v práci i v modlitbě stále cestu Boží a cestu blíženské lásky.
Tím, že vyzařoval Boží lásku, přitahoval mnoho srdcí. Čím více se přibližoval Bohu, tím více rostla jeho láska k bližním.” A to je pro mne smysl postní doby. Co mu na této cestě pomáhalo? Sebeovládání, půst, modlitba. Co proto dělám já ??? Oslovil vás sv. Šarbel? Rádi by jste také prožili jeho blízkost? Dejte mi vědět. Určitě se tam s vámi rádi vypravíme. Kéž Pán požehná všechna naše snažení, této postní doby, abychom se k Němu co nejvíce přiblížili.—Michaela
Máme pro vás pár fotografií z „Pouti za národ“, kterou jsme prošli Prahou s naši svatyňku. Obraz je to, co vám můžeme předat. Ale ten krásný pocit, ze společně prožitého dne, který je provázen modlitbou, tak ten je nepřenositelný. Členů pouti z naší farnosti jelo 17. Věkové rozmezí 15-77let. Celkový počet účastníků z celé republiky bylo 70 (přibližně). A to vám je sbor! Když u Pražského hradu, s výhledem na panorama Prahy, zazpívá českou hymnu (všechny čtyři sloky), …. A takových prožitků bylo víc: Svatováclavský chorál u hrobu sv. Václava ve Svatovítské katedrále, společná modlitba u Pražského Jezulátka, na Karlově mostě, U kostela Nejsvětějšího Salvátora. Pouť jsme zakončili na Staroměstském náměstí – u Mariánského sloupu. Věřím, že tato pouť je i pro naši farnost velkým Božím darem. Měli jsme možnost lépe se poznat, společně modlit, radovat se a putovat 🙂 Děkuji ti Panno Maria, že jsi nám dopřála prožít tento den ve tvé společnosti a že jsi se s námi přimlouvala u Tvého syny za národ i každého z nás. Michela
Nově máme ve farnosti Putovní svatyňku Panny Marie-Třikrát podivuhodné Matky Královny schonstattské.